Kde skutečně mizí vaše úspory: inflace vs. spořicí účet v roce 2024

Spořicí účet nestačí — ale záleží, o kolik nestačí

Na konci roku 2023 průměrná sazba spořicích účtů v České republice dosáhla 5,2 % ročně. Zní to lákavě — jenže průměrná inflace za stejné období činila 10,7 %. Reálná ztráta kupní síly tak přesáhla 5 % ročně. Jinak řečeno: každých 100 000 Kč na spořicím účtu ztratilo za rok hodnotu odpovídající přibližně 5 300 Kč. Tento článek se nezabývá tím, zda spořicí účty jsou špatné — jsou cennou součástí nouzového fondu a krátkodobých rezerv. Zabývá se tím, kde leží hranice jejich využití a co mají čtenáři zvážit pro prostředky, které nepotřebují v horizontu kratším než dva roky. Klíčem není panika, ale přesné porozumění tomu, s čím spořicí účet umí pracovat a s čím ne.

Tři alternativy a jejich reálná výkonnost v českém prostředí

Pro střední horizont dvou až pěti let existují v České republice tři dostupné alternativy, které historicky překonaly inflaci v obdobích srovnatelných s rokem 2024. Za prvé: státní dluhopisy vázané na inflaci (tzv. inflační dluhopisy ČNB), které garantují reálný výnos 0 % — tedy přesné udržení kupní síly bez rizika ztráty nominální hodnoty. Za druhé: pasivně řízené ETF kopírující index MSCI World nebo Eurostoxx 50, dostupné přes české brokery od minimální investice 1 000 Kč měsíčně. Historický průměrný roční výnos tohoto přístupu v desetiletém horizontu přesahuje 7 %, ale pozor — tato čísla se nezaručují do budoucna a v krátkém horizontu mohou být výkyvy výrazné. Za třetí: nemovitostní fondy dostupné retailovým investorům s minimální investicí kolem 500 Kč, které v posledních třech letech vykázaly průměrný roční výnos 4–6 %. Každá z těchto alternativ má svá rizika a omezení — žádná není vhodná jako náhrada nouzového fondu.